Dalším z absolventů školy, který se věnuje sportu, je sympatický hokejista Hugo Haas, ten úspěšně odmaturoval v roce 2020.
Hugo, pokud se nepletu, jsi absolventem oboru OA s rozšířenou výukou ICT? Není Ti líto, že se nevěnuješ tomu, co jsi čtyři roky studoval, ale hokeji (smích)?
(Smích) Není. Jsem za školu a za to, že jsem odmaturoval, velmi vděčný, ale přece jenom mám ten hokej trochu radši. 😊
A jak vlastně na středoškolské studium vzpomínáš? Kdyby sis měl vybrat znovu, šel bys opět na naši školu a vybral by sis opět tento obor?
Kdybych byl ve stejné situaci, tak určitě ano. Škola a učitelé mi vyšli hodně vstříc. Chápali, že se chci věnovat hokeji, dali mi individuální plán a pomohli mi, jak to jen šlo. Díky jejich pomoci jsem školu zvládl téměř lehce, přesto že jsem od 2. ročníku byl mimo republiku.
Myslíš, že Ti škola dala něco, co můžeš využít i ve své sportovní kariéře?
Nevím jestli přímo něco z toho použiju na ledě, ale do života mi toho škola dala hodně. Zjistil jsem, jak důležité je s lidmi komunikovat, naplánovat si věci dopředu a být zodpovědný.
Jsi brankář dosti kontaktního sportu, občas Tě sleduji na Instagramu a vidím, jak poctivě trénuješ i v posilovně. Co bylo tím impulzem, že sis zvolil právě hokej a v rámci hokeje brankáře?
Na to existuje jednoduchá odpověď. Můj táta hrál hokej, taky chytal (možná si ho ještě někdo pamatuje z doby, kdy hrál za Slezan), takže jako dítě jsem chtěl být jako on. Díky němu jsem na hokej narazil a zjistil, že mě to opravdu baví.
Brankář se musí velmi dobře koncentrovat. Hokej je rychlá hra, vystřelený puk se po hrací ploše pohybuje velkou rychlostí. Cvičíš nějak právě i koncentraci?
Z velké části mě to učí každý trénink na ledě, ale taky to trénujeme například různými cviky s tenisáky. Snažím se číst knihy o psychologii a podobně. To mi taky pomáhá.
Za svou kariéru jsi vystřídal dost angažmá – Slezan, Bratislava, Německo, Švédsko, USA, zase Švédsko. Snad jsem na nic nezapomněl. Můžeš mi říct, jestli máš na nějaké z uvedených míst zvlášť milé sportovní vzpomínky?
Rád vzpomínám na svůj poslední rok v juniorech, když jsem hrál v Americe. Nevěděl jsem, co od toho čekat, ale hokej byl super. Měli jsme skvělou partu s klukama, bydleli jsme pohromadě v jednom velkém rodinném domě. Byla to velká sranda.
Ale rad vzpomínám na všechna místa, kde jsem byl. Jsou součástí mé cesty a byla všechna moc fajn.
Hraješ za muže ve 3. švédské lize; můžeš srovnat podmínky hráčů v této kategorii hokeje u nás a ve Švédsku? Předpokládám, že hokej je nejoblíbenějším sportem Švédů?
Ano, v této sezoně hraji ve městě Hudiksvall – tým se jmenuje Hudiksvall HC. Co se týče hokejové úrovně, tak si myslím, ze ta švédská 3.liga je lepší než 2. česká (3. v pořadí – to co hraje Opava).
Podmínky se hodně liší od místa k místu. Některé týmy mají peníze, některé zase tolik ne. Celkově hodně hráčů má nějakou práci, protože tato úroveň nedává tolik peněz, aby z toho každý vyžil. Já jsem například měl brigádu jako trenér u mládeže.
Na téhle úrovni to je podobné jako v Česku. Láme se to mezi tím, jestli vydržíš, dostaneš se výš a bude z tebe profík. Nebo si najdeš práci, můžeš hrát dál, ale nakonec skončíš dřív a vzdáš svůj sen.
Umíš si představit, že bys ve Švédsku zůstal, nebo se dříve či později chceš vrátit do České republiky?
Po hokeji bych se chtěl vrátit domů, ale člověk nikdy neví, kam ho život dovede. Může se stát, že tu zůstanu, nebo skončím úplně někde jinde. :D
Máš v průběhu roku volný čas na sebe, na jiné koníčky než sportovní, na dovolenou?
Ano, mám. Přesto, že jsem říkal, že někdy u toho mám brigádu, tak mám dost volného času pro sebe. V dětství bylo právě tohle na tom taťkově hokeji nejlepší. Měl na nás hodně času, byli jsme pořád spolu celá rodina.
A po sezóně se vracím domů, kde sice stále trénuju v posilovně a občas na ledě, ale čas na dovolenou mám.
Mohl bys nám třeba doporučit nějakou pěknou destinaci ve Švédku, kam bychom mohli zajet na dovolenou nebo třeba na školní výlet?
Je tu hodně krásných míst. Pravděpodobně víc, než sám znám. Byl jsem na severu u Lulei, tam se mi líbilo, i když v zimě tam není moc světla.
Hrál jsem 2 roky ve Stockholmu, ten určitě stojí za to. Doporučil bych taky hory v okolí Östersundu. Tam jezdí většina Švédů lyžovat.
Ještě jsem si vzpomněl na ostrov Gotland, kde se zase jezdi hodně v létě.
Hugo, poprosím Tě ještě o krátký vzkaz pro naše žáky. Mnozí z nich totiž tvrdí, že jen těžce mohou skloubit sport, osobní a studijní život. Máš pro ně nějakou radu, poselství?
Mou radou je, ať si zkusí plánovat většinu věcí trochu dopředu. Ať s učiteli hlavně komunikují a ať ukážou snahu. Pak si myslím, že jim určitě rádi pomůžou, i kdyby něco nestíhali, nebo nezvládali.
Děkuji za rozhovor, přeji Ti vše dobré a těším se na další setkání.
Já děkuji.
Přeji studentům, ať si užijí střední co nejvíc. Čas běží rychle a ani nevíme, jak a je to všechno za námi. A ať se jim a škole daří! A kdyby se kdokoliv ze studentů chtěl na něco k hokeji zeptat nebo se poradit, tak stačí napsat. Najdou mě na Instagramu.
Gabriel Juchelka
Poznámka: Hugo i tazatel si tykají, proto si tykají i při tomto rozhovoru.
