Sportovní úspěchy Lukáše Pavelka
V průběhu prázdnin se budete moci seznámit s našimi absolventy, kteří se věnují sportu nebo podnikání.
Šňůru prázdninových článků začínáme rozhovorem s absolventem Lukášem Pavelkem, který se na profesionální úrovni věnuje kickboxu a taekwon-du.
Lukáši, je už to dva roky, co jsi absolvoval naši školu. Můžeš nám připomenout, jaký obor jsi studoval?
Absolvoval jsem obor ekonomické lyceum. Jsem rád, že jsem si tenhle obor zvolil, protože mi studium časově vyhovovalo, všechno jsem v pohodě stíhal – jak ve sportu, tak i ve škole. Také jsem si určitě odnesl mnoho znalostí, které v životě využiji.
Kdyby sis měl vybrat znovu, šel bys opět na naši školu a vybral by sis opět tento obor?
Svoji volbu bych určitě neměnil. Osobně si myslím, že bych se na gymnáziu trápil, jak časově, tak i ohledně učení, a proto jsem velmi rád, že jsem zvolil Obchodní akademii a SOŠ logistickou.
Pamatuji si, že jsi už v průběhu studia jezdil na závody, což zvyšovalo Tvou absenci v různých předmětech. Vyšla Ti v této oblasti škola, potažmo vyučující vstříc?
Nežádal jsem ani o individuální plán. Vždy jsem se snažil do školy co nejvíce chodit. V některých předmětech mi absence vycházela tak tak, ale učitelé mi vždy vyšli vstříc. Dokonce jsem díky svému třídnímu učiteli dostal náhradní termín praktické maturitní zkoušky, jelikož jsem byl v řádném termínu na Mistrovství Evropy v taekwon-du.
Pojďme se teď podívat na Tvé současné studium - studuješ na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity, na katedře studia pohybu lidského těla. Což je vlastně katedra tělesné výchovy. Jakému oboru se tam věnuješ?
Momentálně studuji obor trenérství a sportovní výkonnost. Tento obor jsem si vybral, protože již mám možnost vést tréninky u nás v klubu v Opavě, jako trenér chci mít co nejvíce možných znalostí a zkušeností k tomu, abych své svěřence posouval dál a také abych zabránil nějakému zranění.
To zní zajímavě. Jaké potenciální uplatnění pak mohou absolventi tohoto směru mít?
Myslím si, že většina spolužáků bude cílit podobně jako já. Hlavním uplatněním je určitě práce trenéra, ať už trenéra nějakého sportovního týmu anebo kondičního trenéra.
Plánuješ i Ty kromě sportovní kariéry se do budoucna věnovat trenérství profesně?
Je to pro mě spíše plán B. Pokud by mi z nějakého důvodu nevyšla moje sportovní kariéra, tak určitě budu chtít být trenérem. Jak jsem již zmínil, tak už teď mám tu možnost vést tréninky. Ale i když budu profesionálním sportovcem, což je můj velký sen, tak se budu snažit pomáhat jako trenér ve svém rodném klubu v Opavě.
Pojďme se teď podívat na Tvé sportovní úspěchy z letošního roku. Asi mohu prozradit, že jsi získal významné ocenění v rámci Opavska - jednalo se o anketu Sportovec Opavy 2024. Umístil ses na „bedně“, je to tak?
Ano, v této anketě jsem se umístil na 2. místě za opavským basketbalistou Jakubem Šiřinou.
Co pro Tebe osobně toto ocenění znamená, vidíš v tom odměnu za své sportovní úsilí nebo odměnu celého týmu, s nímž se na soutěže připravuješ?
Každého ocenění si velmi vážím, protože to je zpětná vazba za moji práci, kterou tomu skoro celý život věnuji. Určitě je to práce celého týmu, ale já osobně si hlavně vážím, že můžu být ve stejné sportovní anketě, jako je třeba Jakub Šiřina, nebo také třeba můj trenér Kamil Tihelka, a nejde mi úplně o to samotné umístění, ale o to být srovnáván v jedné anketě s tak úspěšnými sportovci.
Zastavme se na chvíli u těch sportovních úspěchů - byl to především kickbox, ale také ses umístil na 5. místě v taekwon-du, tehdy jsi ve sportovním boji obsadil 5. místo, když jsi byl ve čtvrtfinále poražen na Mistrovství Evropy. Jaká tam byla konkurence?
Z tohoto výsledku nejsem moc nadšený, jelikož jsem na tohle mistrovství jel s mnohem většími ambicemi. Co se týče konkurence, tak se mi nejdříve podařilo vyhrát svou základní skupinu, kde jsem porazil borce z Moldavska a Řecka. Poté jsem ze skupiny postoupil do čtvrtfinále, kde na mě čekal trojnásobný mistr Světa ve sportovním boji a také pozdější vítěz mé váhové kategorie. Nepředvedl jsem podle mě špatný výkon, ale na vítězství to bohužel nestačilo, těsně jsem prohrál a tohle mistrovství pro mě skončilo bez medaile.
Myslím, že i tak je to dost velký úspěch! Prosím, jak Ty to vlastně máš s těmi sporty, kterým se věnuješ? Kickbox, taekwon-do, myslím, že jsi pošilhával (snad se nemýlím) i po MMA?
Momentálně se na reprezentační úrovni věnuji taekwon-du a kickboxu zároveň. Do toho mám za svoji kariéru 3 zápasy v boxu. Co se týče MMA, tam určitě v budoucnu plánuji také zavítat. Jelikož bych se chtěl bojovými sporty živit, tak největší šance by byla určitě právě v MMA, protože se v tom sportu momentálně pohybuje nejvíce peněz a také má ten sport největší pozornost v médiích mezi bojovými sporty.
Tak a teď se podíváme na kickbox, ale nejdříve Tě poprosím, abys mně i méně znalým čtenářům vysvětil, jaký je rozdíl mezi ligtcontactem a kicklightem?
Začnu lightcontactem, kde se oproti kicklightu nesmí kopat pod pás. V této disciplíně se bojuje na tatami, může se zde libovolně boxovat a jsou povoleny jen kopy nad pás. V kicklightu jsou pravidla podobná, jen přibývá jedna technika, a to je low kick (kop na stehno). Jinak je rozdíl v oblečení, kdy v lightcontactu se bojuje v tričku a dlouhých kalhotách a v kicklightu v tričku bez rukávů a v kraťasách nad kolena.
Děkuji, takže já jen dodám, že jsi na Světovém poháru v Itálii získal v kicklightu 1. místo, stal ses tedy vítězem Světového poháru, ale také mistrem ČR, a to jak v kicklightu a lightcontactu, to bylo ve Vysokém Mýtě?
Ano, tento šampionát se konal ve Vysokém Mýtě a jednalo se o jednu z nominačních soutěží do státní reprezentace.
Kterého titulu si ceníš nejvíc? Co bylo třeba nejtěžší z hlediska přípravy nebo samotného zápasu?
Určitě si nejvíce cením vítězství na Světovém poháru. Tehdy jsem musel vyhrát 5 zápasů. Ale nejsladší na tom bylo, že to bylo moje první vítězství na tak velkém turnaji v zahraničí v mužské kategorii a také to bylo vítězství po velmi dlouhé době.
Skončil jsi ale také na stříbrné příčce, a to bylo v Bulharsku a Maďarsku. Je to tak?
Je to tak. V Bulharsku se jednalo o Evropský pohár a bylo to v disciplíně lightcontact, kde jsem ve finále prohrál s vicemistrem Evropy. V Maďarsku se jednalo o další Světový pohár, kde jsem ve finále v disciplíně kicklight prohrál se světovou jedničkou. Medailí si velmi vážím, protože mi přinesly cenné body do světového žebříčku, ale zároveň jsou to úspěchy velmi hořké, protože jsem byl jen krůček od zlaté medaile.
A jak si vedeš právě v tom světovém žebříčku?
V disciplíně kicklight jsem třetí a v lightcontact 19. v pořadí.
Tak to je v rámci světové konkurence opravdu úžasné umístění. Jaká zajímavá klání Tě čekají do konce letošního roku?
Celý půlrok bojuji o nominaci na Mistrovství světa v kickboxu, které se koná v Abú Dhabí, takže to je můj velký cíl a doufám, že se mi podaří na tenhle velký šampionát nominovat. Dále také bojuji o nominaci na Mistrovství světa v taekwon-du, které je letos v Itálii. Bude to velmi náročné období, co se týče přípravy a času, ale na tyhle šampionáty se připravuji skoro celý život, takže doufám, že se mi na oba šampionáty podaří nominovat.
Máš v průběhu sportovních příprav volný čas na sebe, na jiné koníčky než sportovní, na dovolenou?
Před prázdninami jsem měl 2 týdny volno a snažil jsem se co nejvíce času strávit s rodinou a kamarády. Momentálně už jsem zpět v přípravě, trénuji dvakrát denně, ale i tak se snažím si najít čas i na svou rodinu. Na dovolené jsem byl s rodiči na začátku roku. Byli jsme na Kapverdách, takže vycestovat již nikam neplánuji.
Lukáši, děkuji Ti za příjemný rozhovor a přeji mnoho studijních, sportovních, ale také osobních úspěchů. Poprosím Tě ještě o krátký vzkaz pro naše žáky. Mnozí z nich totiž tvrdí, že jen těžce mohou skloubit sport (a to se mu často nevěnují na vrcholné úrovni), osobní a studijní život. Máš pro ně nějakou radu, poselství?
Skloubit sport a školu určitě jde. Jsou lidi, co chodí denně na 8 hodin pracovat a stejně si najdou čas v ten den na 2 tréninky. Takže pokud opravdu někdo má nějaký cíl – ať už sportovní, nebo životní a opravdu o to moc stojí, tak si vždy najde nějaký způsob, jak k tomu cíli dojít a splnit si svůj sen za každou cenu.
Tak to jsou pěkná slova, ještě jednou děkuji za rozhovor a přeji vše dobré.
Gabriel Juchelka
Poznámka: Lukáš a tazatel si tykají, proto si tykají i v průběhu tohoto rozhovoru.
